Publikační standard akademického/vědeckého pracovníka Fakulty managementu VŠE v Praze (OD F6-2/2019)

1 Publikační standard akademického/vědeckého pracovníka

Tento dokument rozvíjí cíle formulované Strategickým plánem rozvoje Fakulty managementu pro roky 2016–2020 v oblasti vědecko-výzkumné činnosti (prioritní oblast 2). Zaměřuje se zejména na oblast definovanou cílem 3 (zvýšit kvalitu výsledků vědecko-výzkumné činnosti s vazbou na nabízený obor). Publikační standard vymezuje minimální požadavky na publikační činnost akademických/vědeckých
pracovníků Fakulty managementu. Nastavením tohoto standardu jsou sledovány tyto cíle:

1. Explicitní stanovení toho, jaké publikační výstupy jsou hodnotné a žádoucí z hlediska (interního i externího) hodnocení výstupů vědecko-výzkumné činnosti na FM VŠE. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací (tzv. kafemlejnek) projde v nejbližších letech podstatnými změnami, hodnocení vybraných výstupů hodnocené instituce ve formě peer review (pravděpodobně) nahradí automatizované sledování počtu publikací v rozeznávaných kategoriích. Toto hodnocení má zásadní vliv na financování fakulty z podpory na RVO (Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace od MŠMT).
2. Posílení přímé vazby mezi tvůrčí činností pracovníků fakulty a rozvojem akreditovaného studijního oboru. V souvislosti se změnami vysokoškolského zákona přichází i změny v akreditačních procesech. Čím dál větší důraz je kladen nejen na formální naplnění kritérií (pracovníci zajišťující výuku publikují), ale i na oborové zaměření tvůrčí činnosti klíčových pracovníků, která musí mít zjevný vztah ke garantovaným/vyučovaným předmětům. Tento požadavek se týká zejména doktorského studijního programu, kde je požadavek na oborové vymezení školitelů s ohledem na akreditovaný studijní obor nejzřetelnější. Jedná se tak o naplňování cíle 2 Strategického plánu rozvoje Fakulty managementu pro roky 2016–2020 (Stabilizovat a rozvíjet kvalitní doktorský studijní program)
3. Podpora kvalifikačního růstu pracovníků fakulty. Vysoká škola ekonomická v Praze, i další vysokoškolská pracoviště s habilitačním a jmenovacím řízením, čím dál více akcentují nejen pouhé formální naplnění požadovaných kritérií habilitačního či jmenovacího řízení, ale rovněž i přínos kandidáta k rozvoji oboru, ve kterém se chce habilitovat/stát profesorem. Zřetelné oborové vymezení kandidáta se tak stává základním předpokladem k zahájení řízení.
4. Zvýšení citačního ohlasu pracovníků fakulty. Pečlivá a uvážlivá volba, ve kterém časopise/u jakého vydavatele/na jaké konferenci bude publikační výstup uplatněn, je předpokladem k získání reputace v akademické komunitě rozvíjející daný obor. Citační ohlas je nezbytným předpokladem nejen pro kvalifikační růst pracovníků, ale vede i k lepšímu rozpoznání Fakulty managementu coby výzkumné organizace v zahraničí i v ČR. Jedná se tak o jeden z předpokladů pro rozvoj mezinárodní spolupráce (cíl 1 Strategického plánu rozvoje Fakulty managementu pro roky 2016–2020).
5. Odstranění stavu, kdy někteří pracovníci dlouhodobě nepřispívají k získávání a obhajování akreditací studijních programů. Přestože lze klást na jednotlivé pracovníky rozdílné požadavky s ohledem na jejich akademickou kvalifikaci (což odráží odlišná pracovní náplň stanovená pracovní smlouvou i vnitřní mzdový předpis Vysoké školy ekonomické v Praze), předpoklad alespoň minimální tvůrčí činnosti je zásadní z hlediska personálního zabezpečení akreditovaných studijních programů realizovaných na Fakultě managementu.

Uvedený přehled hodnocených výstupů není taxativní, v případě dosažení jiného typu výsledků (např. patent, průmyslový vzor, smluvní výzkum) nebo ve sporných případech rozhoduje o ohodnocení výstupu děkan nebo jím pověřený pracovník.

2 Zásady hodnocení publikační činnosti

Hodnocení publikační činnosti se počítá pro každého akademického/vědeckého pracovníka samostatně dle následujících zásad:

1. Publikační výkon se hodnotí vždy klouzavě za tři předcházející roky (tj. pro rok 2016 se hodnotí roky 2013, 2014 a 2015). Tříleté časové okno umožňuje pracovníkům lépe plánovat a odhadovat svůj publikační výkon nejen s ohledem na další pracovní povinnosti (zejména výuka), ale i se zřetelem k lhůtám obvyklým u recenzních řízení v kvalitních časopisech a u prestižních akademických vydavatelství. Zároveň se jedná o časový úsek, který lépe reflektuje aktuální publikační výkon pracovníka, než na řadě pracovišť obvyklé pětileté období, za které probíhá hodnocení výsledků výzkumných organizací, a které bývá často o další rok až dva opožděno.
2. Výpočet publikačního výkonu probíhá zpravidla ke konci měsíce února roku, pro který je publikační výkon hodnocen. Akademický/vědecký pracovník je zodpovědný za nahlášení svých publikací do systému (Databáze publikační činnosti VŠE – PCVSE). Nenahlášené publikace nejsou být do hodnocení publikačního výkonu zahrnuty. Každý pracovník musí být seznámen s hodnocením svého publikačního výkonu.
3. Hodnocení publikačního minima nezohledňuje autorské podíly.
4. Pracovník v částečném pracovním úvazku musí naplnit publikační standard v míře odpovídající jeho úvazku.
5. Rok, ve kterém pracovník byl na rodičovské dovolené či v dlouhodobé pracovní neschopnosti (min. ½ roku), se do hodnoceného období nezapočítává.
6. Vědecký pracovník musí dosáhnout dvojnásobku publikačních bodů, než pracovník akademický.
7. Minimální počty publikačních bodů pro jednotlivé kategorie pracovníků jsou následující:

   Kategorie	Počet požadovaných bodů
   Profesor	12
   Docent	10
   Ph.D./CSc.	8
   Asistent/lektor	2

8. Pro zvláštní kategorie akademických pracovníků (např. výuka jazyků) může děkan rozhodnout o úpravě minimálního požadovaného počtu bodů.
9. Opakované a dlouhodobé neplnění publikačního standardu a nenaplňování základních požadavků na tvůrčí činnost z hlediska personálního zabezpečení akreditovaných studijních programů může být považováno za důvod pro skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (neuspokojivé pracovní výsledky) dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb.
10. S ohledem na naplňování kritérií AACSB akreditace – zejména v oblasti podílu tzv. „academically qualified“ pracovníků – je vyžadováno, aby hodnocený pracovník měl ve svém publikačním portfoliu alespoň dva výstupy typu recenzovaný odborný článek (tj. alespoň dva výstupy spadající do některé z kategorií IF/S, ERIH, REC) za období pěti předcházejících let (tj. pro rok 2016 se hodnotí roky 2011–2015). Nenaplňuje-li pracovník kategorie Ph.D./CSc. a vyšší toto kritérium ve dvou po sobě jdoucích hodnoceních, je počet jeho publikačních bodů v hodnoceném tříletém okně roven nule bez ohledu na další dosažené výsledky.
11. U všech výstupů se posuzuje, zda výstup není v rozporu s Postojem Fakulty managementu VŠE v Praze k tzv. predátorským vydavatelům a časopisům. V takovém případě nelze výstup zahrnout do výpočtu do publikačního standardu.

3 Přehled hodnocených publikačních výstupů

Poznámky k hodnocení žurnálů dle zařazení do databází WoS, Scopus či ABS rankingu

• Je-li žurnál evidován ve Web of Science i Scopus, bere se v úvahu kvartilové zařazení Web of Science.
• Je-li žurnál evidován ve Web of Science nebo Scopus, ale nemá vypočítaný IF nebo SJR (a není tudíž jasné jeho kvartilové zařazení), je hodnocen jako Q4.
• Je-li žurnál evidován v ABS rankingu a zároveň ve Web of Science nebo Scopus, bere se v úvahu kategorie, která je pro pracovníka výhodnější (tj. vyšší).
• Je-li žurnál evidován ve více oblastech, bere se kvartilové zařazení v oborové2 oblasti.
• Je-li žurnál evidován ve více oborových2 oblastech bere se v úvahu kvartil oborové oblasti, která je pro pracovníka výhodnější (tj. vyšší).

¹ Článek písemně recenzovaný redakční radou nebo nezávislými recenzenty s příznakem „Article“, „Review“, nebo „Letter“.

² publikovaný v žurnálu uvedeném v Seznamu oborových časopisů registrovaných v databázích WoS, Scopus a Academic Journal Guide.

³ pokud se nejedná o oborovou publikaci dle poznámky 2, ale jedná se o výstup ve WoS Q1/Q2 nebo Scopus Q1/Q2, může proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium rozhodnout o vyšším zařazení výstupu. Výsledná kategorie nesmí ale být vyššího zařazení, než by odpovídalo oborovému výstupu stejného kvartilového zařazení.

⁴ Evidovaný v databázi ERIH PLUS

⁵ Příspěvky ve sbornících z konferencí mimo kategorii KON-CPCI/S se hodnotí jako kategorie O – ostatní. Do kategorie O – ostatní patří i všechny abstrakty či postery

⁶ Prestižní oborová akademická konference, pořádaná např. Academy of Management (Annual Meeting), European Academy of Management, European Institute for Advanced Studies in Management, American Marketing Association (Annual Conference), European Marketing Academy. Další prestižní konference indikuje katedra v rámci předvýběru, případně pracovník, který aspiruje na odměnu v kategorii KON+.

⁷ Zejména Oxford University Press, Cambridge University Press, MIT Press, Columbia University Press, Harvard University Press, Princeton University Press, Stanford University Press, University of Chicago Press, Yale University Press, Blackwell, Edward Elgar, Harper & Row Publishers, Routledge, Palgrave Macmillan, John Wiley, PrenticeHall, Thomson South Western, McGraw-Hill, Lawrence Erlbaum, Springer, APA, Pearson, Sage Publications, Academic Press

⁸ Hodnocení provádí Odborné panely Rady pro výzkum, vývoj a inovace a týká se hodnocení výstupů s výjimkou tzv. bibliometrizovatelných druhů výsledků (Jimp, JSc a D). Vybrané výsledky se hodnotí buď dle Přínosu k poznání (tradiční kritérium hodnocení ve VaVaI, posuzující originalitu, význam a obtížnost získání výsledku, uplatňované zejména na výsledky základního výzkumu) nebo Společenské relevance (jak ve smyslu komerční užitečnosti – typicky průmyslový výzkum přinášející ekonomické zisky, tak ve smyslu společenské užitečnosti či „potřebnosti“ – typicky výzkum vznikající na společenskou resp. rezortní objednávku nebo ve společenských a humanitních oborech výzkum relevantní pro širší společnost, který produkují výzkumné organizace mimo rezorty).

Odborné panely Rady pro výzkum, vývoj a inovace provádí hodnocení vždy za uplynulý rok, bodové ohodnocení je přiznáno pracovníkovi zpětně jako 4 body za každý stupeň (kromě stupně 5, tj. za čtvrtý stupeň + 4 body, za třetí stupeň + 8 bodů atp.). Toto dodatečné ohodnocení je pracovníkovi přiznáno v nejbližším výplatním termínu, poté, co je zveřejněno ohodnocení výstupů v Modulu 1.

⁹ Učebnicí se nemyslí sbírka příkladů nebo pracovní sešit, ale výukový text obsahující teoretický výklad, odkazy na relevantní literaturu, příklady k procvičení, případně případové studie atp.

U všech výstupů se posuzuje, zda výstup není v rozporu s Postojem Fakulty managementu VŠE v Praze k tzv. predátorským vydavatelům a časopisům. V takovém případě pak nelze výstup (zejména pro účely hodnocení publikační činnosti) uznat v jiné kategorii než O – Ostatní publikační výstupy evidované v Databázi publikační činnosti VŠE (PCVSE). Ve sporných případech (např. vydavatel splňující znaky vanity press) posoudí kvalitu výstupu Proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium.

4 Vymezení pojmů

Recenzovaný odborný článek

Původní, případně přehledový článek zveřejněný v odborném periodiku (časopise), který prezentuje původní výsledky výzkumu a který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o ucelené texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, eventuálně s poznámkovým aparátem. V odborném periodiku bývají tyto typy článků zařazeny v obsahu do skupiny původních, případně přehledových sdělení. Odborným periodikem se rozumí vědecký recenzovaný časopis, s vědeckou redakcí, který vychází, případně vycházel periodicky, má přidělen pouze kód ISSN, případně e-ISSN a je vydáván v tištěné, v tištěné i elektronické nebo jen v elektronické podobě.

Odborným periodikem (časopisem) nejsou:

• periodika, která nemají ISSN, případně ani e-ISSN;
• periodika, nebo mimořádná periodika vydávaná s ISSN a též souběžně i s ISBN v knižní podobě, (tyto případy se často vyskytují u konferenčních příspěvků, které jsou evidovány v databázích WoS a SCOPUS);
• periodika, u kterých neprobíhá nebo není zveřejněn způsob recenzního řízení příspěvků (např. některá periodika vydávaná formou Open Access);
• periodika charakteru denního nebo novinového tisku, tj. běžný denní tisk, tematické „populárně – odborné“ přílohy k dennímu tisku, týdeníky, odborně zaměřené noviny (např. Zdravotnické noviny, Hospodářské noviny, Učitelské noviny apod.);
• populárně naučná periodika určená pro laickou veřejnost, vydávaná komerčními nakladateli, veřejnými a jinými institucemi;
• popularizující odborná periodika, určená pro širší odbornou veřejnost, např. vydávané odbornými společnostmi, vědeckými institucemi apod. za účelem propagace a popularizace vědy;
• periodika odborů, politických stran, spolků apod.;
• filmová a rozhlasová periodika;
• podniková a pojišťovací periodika;
• tiskopisy a zpravodaje;
• za periodika nejsou považována zvláštní čísla časopisů, ve kterých jsou uveřejněny texty konferenčních příspěvků.

Recenzovaným odborným článkem nejsou:

• reprinty, abstrakta, rozšířená abstrakta (např. na konferenci) apod., byť publikovaná v odborném periodiku, články informativního nebo popularizačního charakteru o výsledcích výzkumu;
• ediční materiály, opravy, recenze, rešerše nebo souhrny;
• článek typu „preprint“, tj. verze článku uveřejněná před recenzním řízením;
• články s nižším rozsahem než jsou 2 strany textu, přičemž platí, že do rozsahu stran se nezapočítávají fotografie, grafy, mapové přílohy, obrázky, tabulky a reklamy.

Odborná kniha – knižní monografie

Prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem knihy nebo autorským týmem, jehož byl autor členem. Neperiodická odborná publikace o rozsahu alespoň 50 tištěných stran vlastního textu bez fotografických, obrazových, mapových apod. příloh vydaná tiskem nebo elektronicky a posouzená (recenzovaná) alespoň jedním obecně uznávaným odborníkem z příslušného oboru formou lektorského posudku (ne však z pracoviště autorů knihy). Týká se přesně vymezeného problému určitého vědního oboru, obsahuje formulaci identifikovatelné a vědecky uznávané metodologie (explicitně formulovaná metodologická východiska i v monografiích směřujících k aplikacím a/nebo formulace nové metodologie opírající se o dosavadní teoretická bádání v dané oblasti. Formálními atributy odborné knihy jsou odkazy na literaturu v textu, seznam použité literatury, souhrn v aspoň jednom světovém jazyce, eventuálně poznámkový aparát a bibliografii pramenů. Má přidělen kód ISBN nebo ISMN. Celou knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký mají jednotliví členové autorského kolektivu na obsahu podíl), a to i v případě, kdy mají jednotlivé kapitoly knihy samostatné autorství. Odbornou knihou je např. monografie, vědecky zpracovaná encyklopedie a lexikon, kritická edice pramenů, kritická edice uměleckých (hudebních, výtvarných apod.) materiálů doprovázená studií, kritický komentovaný překlad náročných filosofických, historických či filologických textů doprovázený studií, vědecky koncipovaný jazykový slovník a odborný výkladový slovník, kritický katalog výstavy apod., pokud splňují uvedená formální kritéria.

Odbornou knihou – knižní monografií nejsou:

• knihy, které nemají ISBN, případně ani ISMN;
• učební texty (tj. učebnice, skripta);
• odborné posudky a stanoviska, studie, překlady, příručky,
• informační a propagační publikace, ročenky (s výjimkou těch, které splňují požadavky na odbornou knihu), výroční nebo obdobné periodické zprávy;
• publikované diplomové, doktorské, habilitační a disertační práce, založené na primárních pracích druhu Jimp, opatřené komentářem a kódem ISBN;
• běžné jazykové slovníky;
• tiskem nebo elektronicky vydané souhrny rešerší, účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště);
• tiskem nebo elektronicky vydané souhrny abstraktů, příp. rozšířených abstraktů či ústních sdělení z konferencí;
• metodické příručky, katalogy a normy;
• sborníky
• beletrie, populárně naučná literatura, cestopisy, texty divadelních her;
• výběrové bibliografie, výroční zprávy, proslovy, reportáže, soubory studentských soutěžních prací, turistické průvodce;
• komerční překlady z cizích jazyků;
• memoáry, informační materiály, popularizující monografie, biografie, autobiografie, účelově monograficky vydané závěrečné zprávy z grantů či projektů.

Příspěvek ve sborníku

Prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Článek má obvyklou strukturou vědecké práce a s obvyklým způsobem citování zdrojů (nikoliv abstrakt nebo rozšířený abstrakt) a je zveřejněný ve sborníku. Sborníkem je recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympozia, která obsahuje samostatné stati různých autorů, které mají většinou společný prvek nebo příbuzné téma a má přidělen ISSN a současně ISBN kód, nebo jen ISBN kód. Jako druh výsledku CPCI/S je hodnocen výstup, který je evidován:

1. v databázi SCOPUS ve zdrojích („Sources“) typu Book Series nebo Conference Proceedings a má přidělen ISBN, případně ISSN i ISBN kód,
2. v databázi Conference Proceedings Citation Index společnosti Thomson Reuters má zdroj přidělen kód ISBN, případně ISSN i ISBN kód,
3. příspěvek ve zvláštním čísle časopisu evidovaném v některé z výše uvedených databází, které je věnováno publikaci konferenčních příspěvků, a který má celkový rozsah minimálně 2 strany.

Článkem ve sborníku nejsou:

• příležitostně vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště, výročí, oslav založení a výročních konferencí);
• sebraná a vydaná abstrakta nebo rozšířená abstrakta;
• seřazené a jinde již publikované články apod.