Disciplinární řád pro studenty Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze

platný předpis

Základní ustanovení

Předmět úpravy a principy

Tento řád je vnitřním předpisem Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze („fakulta“) podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 2 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách („zákon“). Upravuje disciplinární přestupky studentů, ukládání sankcí a postup v disciplinárním řízení.

Není-li v tomto řádu nebo ve vnitřních předpisech VŠE zvláštní úprava, použije se správní řád.[1]

Disciplinární řád staví na zásadách: zákonnosti, proporcionality, rovného zacházení, presumpce neviny, ochrany důvěrnosti a osobních údajů, rychlosti a hospodárnosti řízení.

Čl. 1 Disciplinární přestupek

  1. Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VŠE a fakulty.[2]
  2. Disciplinárním přestupkem je zejména:
    1. podvádění při plnění studijních povinností nebo pokus o ně, zejména:
      1. opisování nebo nepovolená spolupráce,
      2. napovídání během testu jinému testovanému,
      3. nepovolená manipulace se zkušebními otázkami, testem nebo jiným zadáním písemné práce,
      4. neoprávněné zveřejnění nebo rozšiřování zkušebních otázek, testů nebo jiného zadání písemné práce,
      5. užití nepovolených materiálů, informací nebo pomůcek včetně mobilních komunikačních technologií a zařízení,
    2. plagiátorství, tj. užití obsahu, myšlenky nebo struktury jiného díla bez řádného uvedení zdroje a citace nebo bez řádného důvodu daného druhem užití a obvyklou mírou původnosti výsledného díla,
    3. pomoc s podváděním nebo plagiátorstvím, např. poskytnutím práce nebo jiného plnění jinému studentovi s vědomím, že budou použity k podvádění nebo plagiátorství,
    4. poskytnutí nebo využití služby spočívající ve vyhotovení práce jinou osobou než studentem předkládajícím tuto práci ke splnění své studijní povinnosti (tzv. „ghostwriting“),
    5. odevzdání stejné nebo částečně pozměněné práce ke splnění různých studijních povinností bez předchozího souhlasu vyučujícího kurzu, do něhož se práce odevzdává,
    6. porušování práv duševního vlastnictví, jejichž nositelem je VŠE, např. neoprávněnou manipulací se studijními materiály,
    7. agresivní nebo narušující chování, zejména:
      1. sexuální obtěžování,
      2. šikanování, fyzické či psychické násilí nebo chování ponižující lidskou důstojnost,
      3. projevy rasismu nebo jiné projevy hrubé netolerance zejména na základě vyznání, sociálního postavení, pohlaví, národnostního nebo etnického původu,
    8. zneužívání alkoholu nebo omamných a psychotropních látek v prostorách VŠE nebo vstupu do prostoru VŠE anebo účast na výuce pod vlivem alkoholu nebo omamných a psychotropních látek,
    9. neoprávněný nebo bezdůvodný vstup do prostor VŠE se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek,
    10. nedovolené užití nebo poškození majetku VŠE nebo informačních technologií VŠE,
    11. poškození dobrého jména VŠE
  3. K odpovědnosti postačí nedbalost; k posouzení zavinění se přiměřeně použije ustanovení přestupkového zákona.[3]

Čl. 2 Sankce a pravidla jejich ukládání

  1. Za disciplinární přestupek lze uložit[4]:
    1. napomenutí,
    2. podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
    3. vyloučení ze studia.
  2. Sankci vyloučení ze studia lze uložit pouze za závažný disciplinární přestupek spáchaný úmyslně. Sankci podmíněného vyloučení lze uložit, jsou-li splněny podmínky pro uložení vyloučení a nejde-li o zvlášť zavrženíhodný způsob spáchání, student projevil upřímnou lítost a lze důvodně očekávat, že se dalšího závažného přestupku nedopustí.
  3. Od uložení sankce lze upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vedlo k nápravě, zejména jde-li o méně závažný přestupek nebo přestupek spáchaný z nedbalosti.[5]
  4. Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán,
    k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
  5. Při podmíněném vyloučení rozhodne děkan po uplynutí lhůty k osvědčení, zda se student osvědčil; nerozhodne-li do 2 měsíců ode dne uplynutí této lhůty, má se za to, že se student osvědčil.

Čl. 3 Zvláštní ustanovení o vyloučení

  1. Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku podvodného jednání.[6]

Čl. 4 Postavení, složení a funkční období Disciplinární komise

  1. Disciplinární komise fakulty („komise“) je samosprávným akademickým orgánem.
  2. Komise má 4 členy; polovinu tvoří studenti. Členy i náhradníky jmenuje a odvolává děkan se souhlasem akademického senátu fakulty; komise si ze svých členů volí předsedu. Funkční období je 2 roky a děkan dbá na kontinuitu činnosti komise.
  3. Členství zaniká uplynutím funkčního období, odvoláním, písemnou rezignací doručenou děkanovi nebo zánikem členství v akademické obci fakulty nebo ukončením studia.

Čl. 5 Jednání, usnášeníschopnost a podjatost

  1. Zasedání svolává a řídí předseda; při překážce jím pověřený člen. Komise je usnášeníschopná při účasti nadpoloviční většiny; rozhoduje většinou přítomných; dbá se parity zastoupení studentů/akademiků.
  2. Jednání komise je neveřejné; o jednání se pořizuje protokol a o hlasování protokol o hlasování.
  3. Člen disciplinární komise, u něhož lze pochybovat o nepodjatosti, je z úkonů vyloučen; námitku podjatosti lze uplatnit bez zbytečného odkladu; o námitce rozhodne komise (dotčený člen nehlasuje); není-li komise usnášeníschopná, rozhodne děkan.

Čl. 6 Zahájení disciplinárního řízení a lhůty

  1. Návrh na zahájení řízení podává písemně, případně v elektronické podobě, děkan předsedovi disciplinární komise. Návrh musí obsahovat jednoznačné označení studenta, popis skutku (včetně času, místa a porušených povinností), označení důkazů a odůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek.[7]
  2. Řízení je zahájeno dnem doručením návrhu na zahájení disciplinárního řízení studentovi; s návrhem může být spojeno předvolání k ústnímu jednání.
  3. Přestupek nelze projednat po 1 roce od spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku; lhůta se přerušuje oznámením o zahájení řízení a běží znovu; nezapočítává se doba, kdy osoba není studentem, a doba řízení před správním soudem.[8]
  4. Doručování se řídí §69a zákona a vnitřními předpisy VŠE.

Čl. 7 Předvolání a práva účastníka

  1. Předseda komise bezodkladně svolá ústní jednání; zpravidla do 15 dnů od zahájení.
  2. Student musí být řádně předvolán alespoň 5 dnů před jednáním; má-li zástupce, doručí se předvolání i jemu. Předvolání obsahuje čas, místo, předmět jednání a poučení o právech.
  3. Student má právo být přítomen, vyjadřovat se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, navrhovat a předkládat důkazy, nahlížet do spisu a do protokolů (s výjimkou protokolu o hlasování), pořizovat si z nich výpisy; má právo se nechat zastupovat zmocněncem na základě udělení plné moci.
  4. Student je povinen se dostavit na jednání, zachovávat pořádek, v případě, že se nemůže dostavit, musí se písemně omluvit z jednání. Písemnou omluvu je povinen zaslat předsedovi komise.
  5. Jednání je neveřejné. V nepřítomnosti studenta lze jednat pouze tehdy, nedostavil-li se bez řádné a včasné omluvy, ač byl řádně předvolán.

Čl. 8 Průběh jednání komise

  1. Jednání disciplinární komise zahajuje předseda nebo jím pověřený člen disciplinární komise tím, že seznámí přítomné s obsahem návrhu na zahájení disciplinárního řízení a shrne případné výsledky předchozích jednání.
  2. Student má, s výjimkou porady a hlasování disciplinární komise, právo být přítomen jednání disciplinární komise, dále může navrhovat a předkládat důkazy, vyjadřovat se ke všem podkladům k jednání, nahlížet do písemných podkladů[9], nahlížet do protokolu o jednání s výjimkou protokolu o hlasování a pořizovat si z nich výpisy.
  3. Student si může v souladu se s právním řádem[10] zvolit svého zástupce. Zvolený zástupce, který se disciplinární komisi prokáže písemným zmocněním studenta, nebo jemuž student udělí své zmocnění před disciplinární komisí, má práva uvedená v odstavci 2.
  4. Skutkový stav věci se zjišťuje důkazy, které provádí disciplinární komise z vlastního podnětu, na návrh děkana nebo na návrh studenta. Disciplinární komise je povinna provést potřebné důkazy a projednat věc tak, aby mohlo být bez důvodných pochybností zjištěno, zda se student disciplinárního přestupku dopustil.
  5. Každý člen akademické obce univerzity nebo zaměstnanec univerzity, který není členem její akademické obce, je povinen dostavit se na předvolání disciplinární komise k ústnímu jednání a vypovídat o skutečnostech důležitých pro disciplinární řízení, je-li jeho svědectví navrženo jako důkaz. Může však výpověď odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt. Členové akademické obce nebo zaměstnanci univerzity, kteří byli k jednání disciplinární komise předvoláni, aby se dostavili podat výpověď, se nesmějí ústního jednání účastnit do doby, než jsou disciplinární komisí vyslechnuti.

Čl. 9 Skončení disciplinárního řízení

  1. Uzná-li disciplinární komise výsledky provedeného dokazování za postačující pro posouzení projednávané věci, usnese se na návrhu rozhodnutí o disciplinárním přestupku.
  2. Disciplinární komise usnesením disciplinární řízení zastaví, jestliže v průběhu řízení vyšlo najevo, že:
  3. skutek uvedený v návrhu na zahájení disciplinárního řízení se nestal nebo není disciplinárním přestupkem,
  4. disciplinární přestupek nespáchal dotčený student,
  5. ten, kdo disciplinární přestupek spáchal, přestal být studentem[11], nebo
    disciplinární přestupek nelze projednat z důvodu uvedeném v čl. 6 odst. 4 řádu.

Čl. 10 Rozhodnutí děkana

  1. Rozhodnutí v disciplinárním řízení vydává děkan na základě návrhu disciplinární komise bez zbytečného odkladu ode dne, kdy návrh obdržel.
  2. Děkan může za podmínek čl. 2 rozhodnutím uložit sankci, kterou disciplinární komise navrhla, nebo sankci mírnější, nebo od uložení sankce upustit.
  3. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku je písemné a obsahuje:
    1. označení fakulty a jejího děkana,
    2. jméno a příjmení studenta, datum narození, univerzitní číslo osoby, studijní program, místo trvalého pobytu,
    3. výrok rozhodnutí, jímž se
      1. stanoví, že student spáchal disciplinární přestupek (s popisem skutku a uvedením porušených právních předpisů),
      2. a ukládá sankce, anebo se od jejího uložení upustí[12];
    4. odůvodnění,
    5. poučení o právu studenta podat odvolání a způsobu uplatnění tohoto práva, včetně uvedení toho, kde a v jaké lhůtě se podává, od kterého dne se tato lhůta počítá, a který správní orgán o odvolání rozhoduje,
    6. spisovou značku nebo číslo jednací, datum a místo vyhotovení,
    7. jméno, funkce a podpis vydávající osoby.
  1. Rozhodnutí děkana o disciplinárním přestupku nabývá právní moci dnem:
    1. marného uplynutí lhůty pro podání odvolání,
    2. doručení rozhodnutí rektora, jímž se děkanem vydané rozhodnutí o disciplinárním přestupku mění nebo potvrzuje,
    3. vzdání se práva na odvolání.

Čl. 11 Odvolání

  1. Student, o jehož disciplinárním přestupku rozhodl děkan fakulty, má právo proti tomuto rozhodnutí podat odvolání.
  2. Právo podat odvolání nepřísluší studentovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva vzdal.
  3. Jestliže student vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu.
  4. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
  5. V odvolání student uvede své jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu. Z odvolání musí být patrno, proti kterému rozhodnutí směřuje a co se navrhuje, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy anebo vnitřními předpisy VŠE nebo fakulty. Namítá-li student, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.
  6. Odvolací lhůta činí 15 dnů a počíná běžet dnem doručení rozhodnutí. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Neoznámení rozhodnutí se nemůže dovolávat student, který se s rozhodnutím prokazatelně seznámil.
  7. Student může požádat o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila odvolání podat, avšak pouze za předpokladu, že s žádostí spojí odvolání; tomuto podání lze přiznat odkladný účinek, pokud studentovi hrozí vážná újma. Zmeškání odvolání se promine, prokáže-li student, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. O prominutí zmeškání odvolání rozhoduje usnesením děkan; zmeškání odvolání nelze prominout, jestliže ode dne, kdy mělo být podáno, uplynul jeden rok.
  8. Včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek; v důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.
  9. Odvolání se podává u orgánu, který o přestupku rozhodl.
  10. Děkan/rektor může na základě odvolání doplnit spis o další rozhodné skutečnosti. Před vydáním rozhodnutí o odvolání děkan/rektor vyzve studenta k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí a dá mu možnost vyjádřit se k nim.
  11. Děkan může na základě odvolání rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání; proti takovému rozhodnutí se lze odvolat.
  12. Neshledá-li děkan podmínky pro postup podle odstavce 11, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu, jímž je rektor, a to do 15 dnů ode dne doručení odvolání. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání děkan předá spis rektorovi do 10 dnů. Ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání. Jestliže děkan před předáním spisu rektorovi zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.
  13. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo vnitřními předpisy, se nepřihlíží.
  14. Jestliže rektor dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo vnitřními předpisy VŠE nebo fakulty:
    1. napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
    2. pokud napadené rozhodnutí vydal děkan, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání; v takovém případě rektor vysloví právní názor, jímž je děkan při novém projednání věci vázán, nebo
    3. napadené rozhodnutí nebo jeho část změní ve prospěch studenta; v neprospěch studenta může rektor napadené rozhodnutí změnit jen pro jeho rozpor s právními předpisy.
  15. Jestliže rektor zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.
  16. Opožděné nebo nepřípustné odvolání rektor zamítne; jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. Dojde-li rektor k závěru, že odvolání bylo podáno včas a že je přípustné, vrátí věc děkanovi.
  17. Neshledá-li rektor důvod k postupu podle odstavce 14 až 16, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí; jestliže rektor změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.
  18. Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá rektor ve lhůtě 15 dnů; lhůta počíná běžet dnem předání spisu rektorovi. Ustanovení čl. 9 odst. 4 se použije obdobně.
  19. Proti rozhodnutí rektora v odvolacím řízení se nelze dále odvolat. Proti novému rozhodnutí děkana dle odstavce 14 písm. b) lze podat odvolání.
  20. Pokud student vzal podané odvolání zpět, je řízení o odvolání zastaveno dnem zpětvzetí odvolání; dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci; o skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, se vydává usnesení, které se pouze poznamená do spisu a student se o něm vyrozumí; odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí rektora.
  21. Rektor/děkan přijme v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 13 vhodná opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

Čl. 12 Přechodná a závěrečná ustanovení

  1. Tento Řád je vnitřním předpisem Fakulty ve smyslu § 33 odst. 2 písm. e) zákona.
  2. Zrušuje se Disciplinární řád Fakulty managementu VŠE, který byl schválen Akademickým senátem Fakulty managementu VŠE dne 12. 7. 2017 a Akademickým senátem Vysoké školy ekonomické v Praze dne 25. 09. 2017, a to ve znění všech jeho pozdějších změn a doplňků.
  3. Řízení, která ke dni účinnosti tohoto Řádu nebyla skončena, se dokončí podle tohoto Řádu. Členové Komise jmenovaní dle dosavadního disciplinárního řádu se považují za členy Komise jmenované dle tohoto Řádu, a to na funkční období stanovené při jejich jmenování dle dosavadního disciplinárního řádu. Předseda jmenovaný dle dosavadního disciplinárního řádu se považuje za předsedu jmenovaného dle tohoto Řádu, a to na funkční období stanovené při jeho jmenování dle dosavadního disciplinárního řádu.
  4. Tento Řád nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení Akademickým senátem VŠE.
  5. Tento Řád byl schválen Akademickým senátem VŠE dne 26. 1. 2026.

[1] zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

[2] § 64 zákona č. 111/1998 Sb.,

[3] § 15 zákona č. 250/2016 Sb.,: „K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění“.

[4] § 65 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.,

[5] § 65 odst. 2 tamtéž

[6] § 67 tamtéž

[7] § 69 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.,

[8] § 66 zákona č. 111/1998 Sb.,

[9] § 38 správního řádu

[10] § 33 zákona 500/2004 Sb.,

[11] § 55 nebo § 56 zákona č. 111/1998 Sb.,

[12] dle § 65 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb.,